
Levá stránka mapuje naši cestu do Anglie se zastávkou v Paříži a Caen.
O líbánkách v Paříži jsem vždycky snila a realita špinavého a turisty
obleženého města moji romantickou představu trochu zhatila. Ale plavba lodí byla nezapomenutelná!
U Caen jsme se nalodili na trajekt a jeli za zbytkem rodiny do Dorsetu, kde jsme trochu výletovali a navštívili pár přímořských měst.
A tady moje radost největší!
Zariskovala jsem, vyzkoušela a úžasem oněměla - nápisy a texty na
fotografiích jsem nadatlovala na stroji. Není to ideální, po navlhčení
se písmo maže a stírá, ale předpokládám, že album nikde neutopím (to by
to neodnesly jenom popsané fotky) a taky doufám, že v kapsách to žádnou
neplechu dělat nebude. Technické provedení takového nápisu je věc druhá. Jednu větu jsem psala hodiny, neboť přesně rozvržení je opravdu náročná disciplína. Ale mám velkou radost, strojové písmo vypadá na fotce báječně!
Ta
pravá svatební cesta vypukla až po odplutí z ostrova a naše GPS mi
prozradila první místo - Lucemburk. Na této kartičce je vystřižený nápis
z kartičky 6x4 z kolekce Inspire, kterou jsem podlepila bílým papírem a prošila.
Kapsy se čtverci 4x4 mám moc ráda, jen na ně vždycky padne hodně velkých kartiček a některé se na čtverec oříznout nedají.
Druhou stránku jsem chtěla udělat ve stejném stylu, ale ani jeden ze sady papírů 6x6 se
mi nehodil. Chtěla jsem pouze jednobarevné nevýrazné pozadí, aby
jednotlivé fotky vynikly. Nakonec jsem si podklad udělala sama pomocí vodovek.
Použila jsem stejný odstín jako je na růžových kartičkách a ledabyle
potřela akvarelovou čtvrtku velikosti 12x12. Usušila a několika těžkými
knihami zatížila, aby se papír vyrovnal. Použila jsem totiž hodně vody,
aby byl odstín opravdu jemný, a tak se dílo lehce zkroutilo. Nakonec
jsem papír rozřezala na čtverce 6x6, polepila fotkami, ozdobila báječnými výraznými nápisy a bylo hotovo.
Hlavním místem naší svatební cesty bylo švýcarské městečko Weggis s nádherným jezerem obklopeným horami. Kam se hrabe Paříž ..
Tato fotka z hory Rigi, kam jsme se jeden den vypravili, je takový nádherný kýč, až člověk nemůže uvěřit, kam na ty barvy příroda chodí.
Posledním zastavením bylo německé městečko Rothenburg,
ze kterého si mnoho nepamatuji, neboť mi tělo ke konci naší cesty
vypovědělo službu. A tak se manžel ujal dcerky a spolu brázdili ulicemi.
A co vy? Už máte svoji stránku do naší PL story? Moc se na vaše příspěvky těšíme! Užívejte sluníčka!
Jana
Jana
Krasne, ciste....proste bajecne :)
OdpovědětVymazatJedním slovem - NÁDHERA :-)
OdpovědětVymazatděkuji, holky!!
OdpovědětVymazat